Příběh uprchlíka z Teplic, letce RAF, obchodníka a agenta komunistické rozvědky v Británii.
Šestnáctiletý židovský chlapec Salomon Apfelbaum uprchl v roce 1938 se svou rodinou před nacisty nejprve z Teplic do Prahy. Po vzniku protektorátu útěk pokračoval přes Varšavu, Vilnius, Moskvu, Vladivostok, Kobe, Šanghaj, Singapur a Kapské město, až se po téměř čtyřech letech dostal v roce 1942 do Londýna. Tím však jeho anabáze neskončila. Vstoupil do RAF, přijal nom de guerre Petr Arton, v různých koutech Velké Británie prodělal výcvik navigátora 311. čs. bombardovací perutě, plavil se lodí do Kanady, vlakem pak putoval na Floridu a odtud dál na Bahamy, kde výcvik dokončil. Po návratu do Velké Británie létal na operační lety nad Biskajský záliv a Baltské moře, kde s ostatními členy posádky pronásledovali nacistické ponorky a další nepřátelské cíle. Během pobytu na střední škole ve Vilniusu, kde přežíval při svém útěku před nacisty, byl Petr Aron oslněn komunistickou myšlenkou, vstoupil do komsomolu, aby později v RAF patřil do nepočetné komunistické buňky. Po válce se vrátil do Československa, kde se aktivně podílel na převzetí moci komunisty. Jako agent komunistické rozvědky pak odjel zpět do Velké Británie. Zde byl po několika letech odhalen britskou kontrarozvědkou, v roce 1954 uvězněn a nakonec vyhoštěn do Izraele, jelikož v Československu mezitím popravili či odsoudili k mnohaletým trestům jeho nejbližší komunistické spolupracovníky, a jemu hrozilo podobné nebezpečí. V Izraeli Petr Arton strávil zbytek života. Zemřel 6. října 2021, tři měsíce před stými narozeninami.
Knihu tvoří převážně přepis rozhovorů, které autor pořídil v letech 2006–2015 jak v Izraeli, tak v České republice a které byly doplněny podrobným poznámkovým aparátem. Součástí knihy je též několik studií a sbírka dokumentů získaných během rozsáhlého výzkumu v archivních materiálech bývalých československých tajných služeb (civilních i vojenských) a z odtajněného spisu britské zpravodajské služby o Petru Artonovi.
Jaký to byl pocit, být po skončení druhé světové války v Československu klukem či holkou německé národnosti?
Unikátní komiksový projekt ukáže, že svět není černobílý dnes, ani nebyl ve strašných časech, na které odkazuje!
Kupte tašku a podpořte projekt Paměť národa
Výtěžek z prodeje předmětů z kolekce Paměť národa, putuje na financování projektu této skvělé organizace! Více na www.pametnaroda.cz
Otevřely se brány nenávratna, tehdy k nim vedly koleje a vlaky...
Unikátní průvodce po místech spjatých s důležitými událostmi našich dějin.
Taška pro dobrou věc! Podpora válečných veteránů
Výtěžek z prodeje předmětů z kolekce Paměť národa, putuje na financování projektu této skvělé organizace! Více na www.pametnaroda.cz
Magazín Paměti národa existuje už od roku 2019, a teď o sobě dává vědět i v tištěné verzi.
Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí. Tři příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr.
Sada placek s citáty
Zapomínat je snadné. Proto natáčíme a vyprávíme svědectví, která nesmějí zmizet.
Publicista Luděk Navara se represivní povaze komunistického režimu a pokusům o rezistenci proti němu věnuje dlouhá léta. V Příbězích železné opony vypráví osudy jednotlivých lidí i rodin, kteří se pokusili ze socialistického Československa uprchnout.
Druhá kniha, která vznikla podle cyklu ČT Příběhy 20. století, opět popisuje mnohdy dramatický život v době husákovské normalizace.
13 komiksů podle skutečných příběhů, které mapují československé dějiny od druhé světové války až po sametovou revoluci.
Kniha, která obdržela prestižní cenu Muriel pro nejlepší český komiks roku 2012.
Kniha podle dokumentárního cyklu České televize, jenž vznikl ve spolupráci se obecně prospěšnou společností Post Bellum, pojednává nejen dramatické, ale i docela běžné osudy čs. občanů v době husákovské normalizace.
Hrnek Paměti národa
Totalitní režimy generují lidské krysy, ale pomáhají také vyrůst hrdinům.
Pronikavé dokumenty vytvořené ve spolupráci České televize a archivu Paměti národa v knižní podobě
