Vzpomínky německých obyvatel, kteří byli v letech 1945 – 1947 odsunuti ze Šumavy.
Poslední roky předcházející vypuknutí druhé světové války, sama válka i první měsíce po jejím skončení byly časem, kdy se svět obracel vzhůru nohama.
Kniha je sestavena ze vzpomínek německých obyvatel, kteří byli v letech 1945 – 1947 odsunuti ze Šumavy. Není to čtení nijak příjemné, ale je třeba přivítat počin autorky Marie Frankové, jež shromáždila písemné i slovní výpovědi dvaatřiceti žen a mužů, které a kteří většinou v dětském nebo velmi mladém věku ztratili domov, v němž jejich předci žili mnohdy po několik století. Jistě to pro ně muselo být velmi kruté a nelze se divit, že v tom i po více než půlstoletí vidí přinejmenším velkou křivdu.
Vzpomínky na opravdu krutou dobu ukazují i několik zajímavých věcí. Až na jednu výjimku se nikdo nezmiňuje o tom, že sudetští Němci se stali Hitlerovou „pátou kolonou“ a svou podporou územních nároků nacistického Německa napomohli k okleštění Československa. Nevidí či nechtějí vidět, že to byla chyba – pro ně vše špatné začíná až s koncem války. Co bylo před tím jako kdyby neexistovalo. Ale jak se všichni pamětníci shodují, ne všichni Češi navracející se či přicházející do pohraničí, byli zlí a krutí. Našlo se i nemálo těch, kteří se k sudetským Němcům chovali velmi slušně a snažili se jim pomoci. Tak to ale bývá vždy – i mezi sudetskými Němci byli fanatičtí stoupenci Hitlera stejně jako ti, kteří nacistické ideologii vzdorovali.
Je dobře, že český čtenář dostává možnost blíže poznat i „pohled druhé strany“. Co se stalo, nelze sice odestát, ale snažit se pochopit druhé je základním předpokladem k tomu, aby se oni snažili pochopit nás.
Autor: Marie Franková
Jazyk: čeština
Vazba: vázaná
Počet stran: 204
Dvacet příběhů šumavského regionu od místní legendy Emila Kintzla.
Jaký to byl pocit, být po skončení druhé světové války v Československu klukem či holkou německé národnosti?
Unikátní komiksový projekt ukáže, že svět není černobílý dnes, ani nebyl ve strašných časech, na které odkazuje!
Magazín Paměti národa existuje už od roku 2019, a teď o sobě dává vědět i v tištěné verzi.
Příběh převaděče, který se před StB skrýval deset let ve skříni
Příběh uprchlíka z Teplic, letce RAF, obchodníka a agenta komunistické rozvědky v Británii.
Události oněch časů očima ženy, která bouřlivou dobu prožila
Kniha historika a spisovatele Vlastimila Vondrušky vypráví čtivým a přitom fundovaným způsobem o proměnách života staré Šumavy.
Detektivní příběh ze současnosti se odehrává na pozadí skutečných historických událostí spojených s přísně tajným koncentračním táborem Prameny Vltavy. 1
Publicista Luděk Navara se represivní povaze komunistického režimu a pokusům o rezistenci proti němu věnuje dlouhá léta. V Příbězích železné opony vypráví osudy jednotlivých lidí i rodin, kteří se pokusili ze socialistického Československa uprchnout.
Po stopách zapomenuté šumavské historie. Třetí a závěrečný díl dokumentární série.
Otevřely se brány nenávratna, tehdy k nim vedly koleje a vlaky...
Unikátní průvodce po místech spjatých s důležitými událostmi našich dějin.
Pronikavé dokumenty vytvořené ve spolupráci České televize a archivu Paměti národa v knižní podobě
V květnu 2020 uplynulo dlouhých 75 let od chvíle, kdy skončila 2. světová válka v Evropě. Oblast západních a jihozápadních Čech byla osvobozena příslušníky V. a XII. sboru 3. americké armády generála George S. Pattona. Přestože mnozí z nich byli v boji již od června 1944, smrt je zastihla až na území předmnichovského Československa. Díky zpřístupnění celé řady archivních zdrojů zjišťujeme i po více než sedmi desítkách let od konce války nové informace o bojových i nebojových ztrátách příslušníků amerických pozemních sil. Seznam obětí z řad amerických vojáků, kteří zemřeli na území Čech, zřejmě nikdy nebude kompletní. Dosud čítá více než 170 jmen.
Kniha podle dokumentárního cyklu České televize, jenž vznikl ve spolupráci se obecně prospěšnou společností Post Bellum, pojednává nejen dramatické, ale i docela běžné osudy čs. občanů v době husákovské normalizace.
